V dějinách lidstva neexistovala kultura ani národ, které by neměly písně nebo hudbu. Nejstarší dosud nalezený hudební nástroj je starý přes 35 000 let. Je to flétna vyrobená z ptačí kosti. Už samotná skutečnost, že jde o flétnu, ukazuje, že naši předkové měli rozvinuté hudební tradice. Tvoření zvuku pomocí dechového nástroje je samo o sobě koncepčně složitá myšlenka a otvory pro změnu výšky tónu jasně dokládají poměrně hluboké chápání melodie.
Vědci Are Brean a Geir Olve Skeie ve své knize Music and the Brain píšou, že hudba je základní lidská činnost a muzikalita základní lidská vlastnost. A nejen lidská – i mnohá zvířata mají v komunikaci sklon k určité muzikalitě. Například společné vytí vlčí smečky nebo zpěv ptáků v období páření. Proč tak rádi zpíváme a jak karaoke ovlivňuje naši náladu?
Přímo do mozku
Náš mozek je úžasný orgán. Jednou z jeho hlavních vlastností je neuroplasticita, tedy schopnost měnit se pod vlivem všeho, co děláme a na co myslíme. Pokaždé, když se naučíme něco nového nebo prožíváme pocity, vznikají nová nervová spojení, která nepatrně mění vnitřní strukturu mozku. Díky tomu se můžeme celý život učit, žasnout a měnit se – mimo jiné i posloucháním oblíbené hudby.
Přečti si také: Karaoke jako dárek pro rodiče
Hudba aktivuje v mozku systém odměny a doslova dokáže mozek měnit, což je dobře patrné u lidí, pro které hudba znamená mnohem víc než jen koníček. Nizozemští psychologové prokázali, že například profesionální hudebníci snáze rozpoznají emoce druhého člověka z výrazu jeho tváře a zvuku hlasu. Navíc se u nich zvyšuje aktivita v oblastech odpovědných za sluchové vnímání a zpracování složitých audiovizuálních souvislostí, jako je například čtení.
Čím se běžný zpěv liší od karaoke? Vždyť si nezpíváme ve sprše jen tak, protože máme dobrou náladu. Při zpěvu zapojujeme téměř všechny hlavní oblasti mozku. Při čtení textu z obrazovky využíváme zrak a zrakové asociační oblasti v týlním laloku k interpretaci vjemů a oblasti v temenní části k dekódování textu písně. Aktivní jsou také čelní laloky, mozeček a motorické oblasti mozkové kůry. Sluchový aparát spolu se sluchovými asociačními oblastmi každou vteřinu kontroluje, co zpěvák dělá, abychom trefili tóny. Vliv karaoke na mozek se dá přirovnat k orchestrálnímu hudebníkovi, který čte noty.
K tomu přidej emocionální stránku karaoke: prostorový stereo zvuk, ze kterého naskakuje husí kůže; uhrančivý koncertní zvuk hlasu; přátele, kteří zpívají s tebou. Jako bychom se ocitli v jediném proudu nálady a hudby, který probouzí naše city, plní nás energií a vrací nám síly. S karaoke si můžeš po náročném dni vytvořit klidnou a romantickou atmosféru nebo si zlepšit náladu před schůzkou.
Ještě důležitější je, že když v katalogu vybíráme skladbu, ve skutečnosti nehledáme píseň, ale konkrétní emoci nebo šťastné chvíle z minulosti. Není náhoda, že tak rádi zpíváme hity svého mládí – pojí se s nejpříjemnějšími vzpomínkami a nejsilnějšími zážitky našeho života. Znovu prožíváme bezmezné štěstí, které jsme cítili na prahu dospělosti. Proto retro večírky nikdy neztratí na oblibě: téměř vždy se pojí se štěstím.
Díky karaoke se emoční aktivita znatelně zvyšuje. Při zpěvu se v mozku aktivuje systém odměny a přináší nám radost a potěšení. Vášeň pro hudbu ovlivňuje, jak přesně rozpoznáváme emoční rozpoložení druhých lidí, jak ovládáme řeč a jak udržíme pozornost. Je také možné, že hudební průprava od dětství souvisí s celkovou úrovní inteligence.
Zpívej karaoke a buď šťastný.
Přečti si také: 10 zábavných písní na karaoke