Ve sprše zpíváme ze tří důvodů: mozek na chvíli vypne logické myšlení a pustí ven emoce, obkladačky odrážejí zvuk a dělají hlas hlasitějším a plnějším a zpěv o samotě odbourává ostych a díky dopaminu zvedá náladu.
Sprcha je úžasné místo. Bezpečně skrytá před zbytkem světa průsvitným závěsem s pestrými květy je ideálním pódiem s úžasnou akustikou, kde se zpěvu skoro nedá odolat. Proč se to děje? Pojďme na to přijít.
Proč začneme zpívat, aniž bychom si toho všimli?
Určitě znáš ten stav, kdy si během telefonátu nebo porady v kanceláři mimoděk kreslíš do bloku nějaké obrazce a klikyháky. Psychologové mají o smyslu spontánních kreseb různé teorie, ale téměř všichni se shodují, že naše vědomí tímto způsobem vysílá čisté emoce a pomáhá nám soustředit se na úkol nebo se vyjádřit.
Grifonáže (správný název pro mimovolné kresby) neboli čmáranice jsou známé od pradávna. Franz Kafka, Vladimir Nabokov a mnoho dalších slavných spisovatelů a básníků rádi kreslili po okrajích stránek. Někteří badatelé tyto kresby pečlivě zkoumají a snaží se v čmáranicích najít klíč ke genialitě a myšlenkovým pochodům velkých autorů. Jiní učinili ze spontánní tvorby základ arteterapie, která se úspěšně používá k léčbě psychických traumat a poruch.
Nejspíš se chceš zeptat, co mají kresbičky v bloku společného se zpěvem ve sprše? Přímou souvislost. Náš mozek rád čas od času vypne logické myšlení a dělá zdánlivě podivné věci, které jsou přesto důležité pro naši pohodu a náladu. Třeba když si v koupelně při mydlení hlavy šamponem představujeme, že jsme rock’n’rollové hvězdy.
Proč zrovna sprcha?
Vždyť máme i kuchyň, obývák a ložnici. Ve skutečnosti nezpíváme jen ve sprše. Broukáme si při práci, při úklidu, za volantem i z přemíry emocí. Jen si to ne vždy uvědomujeme, a proto si to nepamatujeme. Zpěv ve sprše je přitom spojen s řadou stereotypů šířených masovou kulturou, které se staly součástí společenského a kulturního kódu, a náš mozek je proto výborně čte.
Přečti si také: Karaoke terapie: zpívej od srdce
Například dějová linka filmu Woodyho Allena „Řím, má láska“, kde koncertní impresário objeví geniálního tenora, který se stydí zpívat na pódiu. Pak mu na scéně postaví sprchový kout a zpěvák, zatímco se drhne kartáčem, předvede nádhernou operní árii.
Proč tvůj hlas ve sprše zní lépe?
Pro naši lásku ke zpěvu pod proudy vody ale existují i další důvody. Podle studie Music Micse tvůj hlas ve sprše odráží od obkladů, zní hlasitěji a mohutněji, a tvar koupelny způsobuje, že zvukové vlny putují déle a rezonují ve vzduchu. Protože zvuk trvá déle, zní hlas mnohem kontrastněji a hlouběji, než jsme ho obvykle zvyklí slyšet.
A to se nám moc líbí. Při zpěvu se v našem mozku tvoří dopamin – hormon štěstí, který zlepšuje náladu. Ve spojení s osvěžující ranní sprchou a pocitem svobody, který plyne z toho, že se nemusíme stydět před publikem, dostáváme při zpěvu ve sprše obrovskou dávku radosti. Čím lépe zpíváme, tím lépe náš hlas zní, tím více oblastí mozku se zapojuje a tím větší potěšení máme.
Zpěv je jednou z nejstarších dovedností, které si člověk osvojil, a je nám stejně přirozený jako chůze nebo jídlo. Dávno předtím, než jsme se naučili vyjadřovat emoce slovy, lidstvo používalo hlas ke vzájemné komunikaci.
Důležité je i soukromí koupelny. Sprcha je prostor, kde jsme nazí a sami. Jsme klidní, uvolnění, nic nás neruší ani nevyvádí z rovnováhy. Ve sprše se v jistém smyslu stáváme sami sebou, skutečnými a upřímnými. Jako bychom navazovali kontakt se svým vnitřním já a zpěv byl naším způsobem komunikace – dialogem, který obnovuje harmonii se sebou samým.
Proč nás zpěv ve sprše dělá šťastnými?
Vliv hudby na nás je neuvěřitelně silný. Je prokázáno, že nudnou, automatickou práci lidé při hudbě vykonávají lépe. Například dělníci u montážní linky dosahují lepších výsledků a dělají méně chyb, když v dílně hraje rádio. Jiné studie prokázaly, že při hudbě lépe rozpoznáváme symboly, čísla a písmena. Hudba tedy kromě nálady přímo ovlivňuje i naši výkonnost a produktivitu.
Můžeme říct, že zpěv ve sprše nás nabíjí energií, ulevuje od stresu a zvyšuje spokojenost se životem? Samozřejmě. Zcela nedávno, během pandemie, jsme na vlastní oči viděli lidi po celém světě vycházet na balkony a zpívat, utěšovat blízké přátele i náhodné diváky a pomáhat jim vyrovnat se s úzkostí a strachem.
Má se za to, že zpěv vznikl dříve než mluvená řeč, a proto snáze vstřebáváme a pamatujeme si slova s hudebním doprovodem. Možná je to i klíč k tomu, proč nám některé melodie nahánějí husí kůži, zatímco jiné nás povzbuzují změnit životní styl a udělat svět lepším místem.
Podle legendy Konfucius jednou uslyšel píseň, kterou složil Li Po, a byl tak otřesen, že sedm dní odmítal jídlo, pití i spánek. Poté zformuloval své slavné učení, které šířil tak, že si jeho zásady prozpěvoval na nápěv Li Poovy melodie.
Tak proč tedy zpíváme ve sprše? Protože chceme být šťastní, samozřejmě. A protože rádi zpíváme.
Přečti si také: Pozitivní karaoke: nevyčerpatelný zdroj dobrých emocí